Prerozdelenie financií
V roku 1950, na pokyn protoigumena Trčku, Augustin Kliment zo sumy vyzdvihol 70-tisíc, z ktorých si Trčka zobral 40-tisíc korún. Zvyšné peniaze rozdelil spolubratom z kláštora, ktorí už boli internovaní v Podolínci. Ďalšiu časť financií Kliment na príkaz Trčku zobral o rok neskôr, pričom 60 000 Kčs dal známej z Dolného Smokovca, ktorá za ne kupovala a posielala potrebné veci redemptoristom do internácie, a 20 000 korún si nechal pre vlastnú potrebu. Všetky veci, ako aj peňažná hotovosť boli ukryté a rozdané na príkaz predstaveného, teda protoigumena Trčku.
Vyšetrovanie Klimenta ďalej pokračovalo, ale pár dní nebolo zamerané na ukrývanie cenností v Michalovciach. Dôvodom takéhoto postupu vyšetrovateľov bolo to, že orgány Ministerstva vnútra potrebovali overiť výpoveď Klimenta vykonaním prehliadky kláštora v Michalovciach.
Hľadanie skrytých cenností
19. januára 1960 prikázal vyšetrovateľ vykonať prehliadku priestorov kláštora redemptoristov, zvlášť zvonice. Prehliadku vykonali 21. januára 1960 príslušníci bezpečnosti nadporučík Jelínek, kapitán Vladislav Šlor a nadporučík Ján Legiň. Prítomní boli aj Peter Spišák, generálny vikár pravoslávnej eparchie, a Mikuláš Ščerbej, riaditeľ eparchiálnej rady. V tajnej skrýši bol podľa zostavenej zápisnice nájdený bohostánok vyrobený zo žltého a bieleho kovu, pamätná kniha návštev, knihy, obrázky a písomnosti, ale aj zväzok kľúčov. No zlaté mince, hodinky, prstene a monštrancia sa tam podľa zápisnice nenašli. Pomýlil sa Kliment? Nájdené veci neboli priznané?
O vykopaní ukrytých vecí podal dôležitú správu Jelínek. Kvôli jej dôležitosti ju uvediem celú, tak ako bola napísaná: „Dle výpovědi vyšetřovaného KLIMENTA došlo v roce 1950 před zrušením zhora uvedeného kláštera k ukrytí některých cenných věcí. Po příjezdu na KS-MV Prešov byl o případě informován s. krajský náčelník a náčelník 3. odboru s. npor. LEGIŇ, který dříve vykonával funkci náčelníka OO-MV v Michalovcích. Společně se ss. LEGIŇEM a kpt. ŠLOREM jsme odejeli dne 21. 1. 1960 do Michalovec. V důsledku toho, že s. LEGIŇ znal sám dobře okolí kláštera, provedli jsme si sami obhlídku. Na okresním oddělení jsme hovořili se zást. náčelníka, kterého jsme se doptali na vhodnou osobu v klášteře, kterou by jsme mohly informovat o návštěvě ve zvonici, která se nachází v zahradě bývalého kláštera, poblíže kostela. Byl nám doporučen ředitel eparchiální rady ŠČERBEJ (spolupracovník), na kterého jsme se skutečně obrátili. Informovali jsme ho o tom, že by jsme se rádi podívali do zvonice, kde nás některé věci zajímají. Toto vysvětlení mu postačilo a nechal nás zavést do zvonice domovníkem, kterému dal pokyn, aby nás tam nechal o samotě.
Po přichodě do zvonice se vpravo nacházely schody do věže a prostor před schodmi byl betonový. Po odchodu domovníka jsme provedli znovu obhlídku zvonice a našli jsme druhý vchod, za kterým byl prostor s hlíněnou podlahou, což odpovídalo výpovědi KLIMENTA. Počaly jsme kopat ve vzálenosti asi 40 cm od prahu směrem vpravo do rohu, kde jsme zjistili nakypřenou půdu. Pod úderem lopaty byl slyšet dutý zvuk, a proto bylo pokračováno v kopání. Po krátké chvíli byl zjištěn obrys podlouhé vykopané díry. V hloubce asi 70 cm jsme narazili na položené prkno, pod kterým byla plechová bedna. Po odkrytí vrchu byl přivolán ředitel ŠČERBEJ a generální vikář SPIŠÁK, aby byli přítomni vykopání plechové krabice – bedny.
Před vyjmoutím bedny ze země byl přivolán technik VB, který provedl vyfotografování ukrytu. Rovněž tak po vyjmutí bedny byl pořízen snímek a později při otevření bedny. Při otevření bedny byl přítomen i biskup pravoslavné církve, který se přišel podívat. Všechny věci byly odneseny do kanceláře ředitele, kde byl sepsán protokol o prohlídce se soupisem všech věcí nacházejících se v bedně.
Obsah bedny však nepotvrdil výpověď KLIMENTA, a sice v tom směru, že mezi věcmi se nenacházel žádný kalich, nýbrž pouze svatostánek a větší množství knih. Při rozhovoru s ředitelem ŠČERBEJEM bylo nám sděleno, že věřící poukazuji na to, že v kostele byla dříve zlatá monstrance, která před odchodem mnichů z kláštera zmizela a že zřejmě bude rovněž někde ukryta. Bližší podrobnosti neuvedl, neboď v uvedené době v klášteře nebyl.“
Autor: Daniel Atanáz Mandzák CSsR
Publikované v časopise Misionár 03/2025